Je tomu hlavně proto, že vládnoucí koalice se zavázala při schvalování zákazu technické hry na území hl. m. Prahy výpadek v příjmech městských částí v řádu stovek milionů plně kompenzovat. Rok od schválení vyhlášky vedení města nepřišlo s řešením, z jakých rozpočtových kapitol chce Praha chybějící stovky milionů čerpat. Dle posledního koaličního návrhu by se kompenzace měly promítnout do výše příspěvku na školáka – s tím by ale městské části mohly následně ostře narazit u ředitelů pražských základních škol.
Okolo otázky finančních kompenzací příjmů z technických hazardních her se strhla vášnivá debata i na posledním zastupitelstvu, které proběhlo 17. června. Nakonec ale skončila bez výsledku, když předseda koaličního hnutí Praha sobě Jan Čižinský navrhl odložení bodu na první schůzi zastupitelstva po prázdninách. Jako důvod uvedl nepřítomnost svého kolegy a náměstka primátora pro finanční záležitosti Pavla Vyhnánka (Praha sobě), který byl toho času v covidové karanténě a jednání se zúčastnil pouze prostřednictvím telekonference. Právě on je zodpovědný za nalezení odpovídajícího mechanismu, dle kterého se budou zásadní výpadky příjmů městských částí kompenzovat.
Důvodem, proč se zastupitelstvo touto otázkou vůbec zabývá, je přijetí opozicí kritizované regulační vyhlášky, jejíž autorkou je radní pro legislativní záležitosti Hana Kordová Marvanová (STAN). Předpis zavádí tzv. model nulové tolerance technických hazardních her na celém území hl. m. Prahy. To se setkalo s odporem nejedné z městských částí, které tento krok považují za neoprávněný zásah do jejich samosprávné působnosti se závažnými důsledky do jejich hospodaření. Úkolem navrhnout vyhovující řešení, jak rozpočtové ztráty kompenzovat, byl pověřen právě správce městské kasy Vyhnánek.
Podoba kompenzací zůstává nejasná
Náměstek na minulém jednání představil, dle jeho slov, jediný reálný způsob, jak rozpočtový výpadek kompenzovat. Jeho návrh by naoko přidal peníze do pražského základní školství, městské části by pak ale musely školám peníze vzít, a to je podle zástupců městských částí kamenem úrazu. Vyhnánek totiž navrhuje navýšení příspěvku na školáka v objemu, který přibližně odpovídá výpadku z hazardních her. „Volíme tento postup, protože jde o nejsnazší cestu, jak peníze do městských částí dostat. Navýšení příspěvku na žáka se skutečně po prozkoumání všech možností jeví jako nejsnazší a nejpřímější postup, protože pokud bychom to zakomponovali do již tak komplexních finančních vztahů s městskými částmi, tak by se v tom už pravděpodobně nikdo nevyznal. Pro úplnost zmíním, že se jedná o ekvivalent částky zhruba 200 mil. Kč,“ komentoval návrh náměstek. Změny by měly vstoupit v účinnost v roce 2024, jelikož tehdy má dojít k prvnímu významnému výpadku daňových příjmů z technické hry.
Opoziční zastupitelé ovšem návrh Prahy sobě tvrdě kritizují. Nelíbí se jim navrhovaný postup, obecnost i neprůhlednost stanovení kompenzované částky. Výhrady shrnul místostarosta Prahy 11 Martin Sedeke (ODS): „Návrh ve svém závěru formuluje cíl jenom na šesti řádcích, kde je napsáno, že to bude kompenzováno prostřednictvím příspěvku na školství v rámci finančních vztahů. Za prvé tam není řečeno, zda to je tedy v plném rozsahu. A za druhé není řečeno, ke kterému roku se to vztahuje, tedy o jaký výpadek příjmů jde. Jestli je to výpadek příjmů, odpovídající roku 2018, jestli je to výpadek příjmů, odpovídající roku 2019, anebo třeba 2021. To je docela zásadní rozdíl.“
Školy si na své prostředky sáhnout nenechají
Podobně věc vidí zastupitel za městskou část Praha 11 Ondřej Prokop (ANO 2011), který na posledním jednání zastupitelstva zopakoval své pochybnosti o smysluplnosti samotné vyhlášky. Obává se hlavně nedávného boomu online hazardu, ze kterého se stává masivní společenský fenomén. „Vy vlastně přesouváte lidi z kamenných provozoven do automatů na mobil, který je za prvé prakticky neregulovatelný, a příjem pro obec je z toho velmi sporadický a špatně nastavený. Vy jste tady zbytečně rychle prohlasovali něco, co je velmi špatně. Je to špatné pro celou Prahu,“ nešetřil slovy kritiky Prokop. Zároveň se ohradil proti výpočtu celkového příjmového výpadku – zdůraznil, že podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) by pražský rozpočet měl v příštích pěti letech přijít až o 1,27 miliardy korun. Nelíbil se mu ani navrhovaný postup.
„Výpadek příjmů nebude jenom ve školství. My dneska z daní z loterií platíme sportovní granty, platíme příspěvek na sociální služby, na zdravotnictví. Vy si jednoduše řeknete, že se udělá záměna zdrojů v rozpočtu na městské části. Umíte si ale představit, jaký je to boj s řediteli škol? Jim tam připlyne z daňového určení více peněz, a my jim je z toho sebereme s odůvodněním, že je to nějaká kompenzace za hazard. Ty peníze tak, jak nám je chcete posílat, za prvé kompenzujete méně, než je realita, a ještě k tomu je kompenzujete špatně. Městské části s tím budou mít akorát velký problém,“ uzavřel.
Za pravdu mu dal i Martin Sedeke, který se stejně jako jeho kolega v zastupitelstvu obává právě reakce ředitelů základních škol. „Zejména v městských částech sídlištního typu je lobby ředitelů škol poměrně silná. A u nich to funguje tak, že na všem, co je napsané a jmenuje se příspěvek do škol, tak u toho všeho trvají naprosto razantně na tom, že to musí skončit ve školách,“ popsal realitu na úrovni městských částí místostarosta Prahy 11.
Z nulové tolerance profitují ti, kteří se jí vyhýbají
Sedeke připomněl zásadní argument proti plošným zákazům technických her – a to způsob, kterým jsou daňové výnosy z těchto her přerozdělovány. Pro stanovení výše daňového přijmu obce je klíčovým faktorem počet herních automatů v katastrálním území obce. „Vezme se zisk z výherních hracích automatů v rámci celé České republiky, připočte se k tomu také zisk z internetového hraní technických her, taktéž za celou republiku. To se sesype na jednu hromadu a vydělí se to počtem hracích automatů v jednotlivých obcích, což tedy vlastně znamená, že to, co prosázejí lidi na území hl. m. Prahy nejenom v automatech, které teď zakážeme, ale i na internetu, se de facto stává příjmem obcí,“ vysvětloval kolegům představitel Prahy 11. Z toho vyplývá, že obce, které na svém území prosazují nulovou toleranci, přicházejí i o daňový výnos z online technické hry.
Pavel Vyhnánek zdůraznil, že se stále řeší neurčitá budoucnost, a okolnosti se přitom do té doby mohou velmi dynamicky ještě měnit. „Dobře víte, že jsem tento úkol dostal, aniž bych s ním byl úplně ztotožněn,“ podotkl s tím, že má silné nutkání podpořit návrh opozice, která chce odmítnout předkládanou podobu kompenzací a místo toho jednat o změně národní legislativy.
Na tento stav debaty tedy zastupitelé opět navážou 9. září, kdy se po prázdninách sejdou prvně k jednání. Předmětem diskuze budou hlavně alternativní návrhy ke způsobu kompenzace výpadku příjmů, které by nevyužívaly školské rozpočtové kapitoly městských částí. Jak zdůraznil i Vyhnánek, bude rád, když se takové řešení podaří najít, avšak za současných podmínek pro to mnoho příležitostí nenachází. Alespoň v intencích toho, aby tím nebyly narušeny již tak komplexní finanční vztahy hlavního města s městskými částmi.
